Ženeva, Ferdinand a Beethoven

Slunný den 6. prosince roku 2013 v Ženevě. Slaví se dvousté výročí osvobození Ženevy a také osobnost českého šlechtice Ferdinanda Antonína hraběte z Bubna a Litic. Je zde po něm pojmenována ulička PASSAGE DE BUBNA, dle významu slov značí „passage“ průchod, ale s trochou ironie i přechodný pobyt. Ulička je nedaleko starého města, centra Ženevy, kde stojí kanóny, které si tento český vojevůdce ze Ženevy odvezl jako svou kořist – tedy jako trofej, jak upřesňují Ženevané.

Více o osudu historických zbraní i související historii ví divadelní režisérka a předsedkyně Asociace Olgy Havlové paní Marcela Salivarová-Bideau. Napsala totiž o příslušných událostech dramatické pojednání pro dva herce, které mohli všichni zúčastnění během večera v Kalvínově síni zhlédnout. „Je to divadelní oslava dvoustého výročí osvobození Ženevy,“ vysvětluje. „Pojednává o tom, jak se vše tehdy seběhlo a jaký byl úkol hraběte Bubny v Ženevě v roce 1813, kdy ho Ženevané přivítali jako svého osvoboditele. A také o jeho diplomatickém setkání s Napoleonem. Ale je v tom i Ludwig van Beethoven, jelikož byl Bubnův současník. A aby se to hezky propojilo, pražské kvarteto Apollon k představení zahraje Beethovenův smyčcový kvartet f moll.“

Hlavní roli hraběte Ferdinanda svěřila Marcela Bideau svému manželovi, populárnímu švýcarskému herci Jeanu-Lucu Bideau. Ten nás vítá hlučnou češtinou, políbí nás třikrát na líce, a když mu chceme říci, že hrál šlechtice Ferdinanda tak přesvědčivě, že ani nebylo nutné rozumět francouzskému textu, má očividně radost, ale naši chválu širokým gestem ruky skromně odmítá, protože na to mu jeho čeština už nestačí. Naskýtá se otázka, zda by o hru o osvoboditeli Ženevy byl zájem i v Čechách. Autorka hry malou chvíli váhá. Pak ale souhlasí a dokonce navrhuje pro hlavní roli jednoho konkrétního českého herce, který žije ve Švýcarsku. „Horší to bude s překladem do češtiny,“ obává se. „Ale pokud se toho někdo ujme, budu ráda. A na poslední korekturu ráda dohlédnu,“ dodává s úsměvem.

Ferdinand Antonín z Bubna a Litic získal od císaře Františka I. nejvyšší rakouské vojenské vyznamenání – rytířský kříž Vojenského řádu Marie Terezie za přispění k vítězství spojenců v bitvě národů u Lipska v roce 1813 (pod vedením vrchního velitele Karla Filipa knížete ze Schwarzenbergu). Dne 30. prosince téhož roku vstoupil se svým vojskem do Ženevy. Francouzi před ním ustoupili, takže Ženeva vyhlásila 31. prosince znovunabytí samostatnosti, což je dodnes místní státní svátek. K bojům sice později ještě došlo, to když Francouzi chtěli Ženevu dobýt zpět, ale Bubnovo vojsko tomu zabránilo. Ve Švýcarsku je tudíž Ferdinand právem považován za osvoboditele Ženevy, ale málo je známé jeho jméno a už téměř vůbec ne jeho český původ.

V zámku v Doudlebách, kde Ferdinand od svých dětských let pobýval, je v jednom ze sálů prohlídkového okruhu jeho vosková figurína. Ferdinand se však narodil nedaleko Doudleb, konkrétně v zámku v Zámrsku, kde tamní starostka Zuzana Tvrzníková zorganizovala v říjnu roku 2013 oslavu jeho narození (pro pořádek, narodil se 26. 11. 1768). Na fasádě zámrského zámku byla u této příležitosti umístěna pamětní deska, věnována slavnému rodákovi. Na výborně připravenou slavnost přijeli do východních Čech i zástupci ženevských krajanských spolků: Nadace Jana Masaryka, Beseda Slovan a Asociace Olgy Havlové. Právě představitelé těchto spolků následně uspořádali prosincový vzpomínkový večer přímo v Ženevě, kde mimochodem nejsou čeští velikání neznámým pojmem - ctí se tu dlouhodobě např. myšlenky mistra Jana Husa či T. G. Masaryka.

Oslava osvobození Ženevy a zároveň pocta Ferdinandovi zaplnila do posledního místa Kalvínovu síň nedaleko ženevské katedrály sv. Petra. Úvodní řeč měl profesor ženevské univerzity a člen Besedy Slovan Pierre Allan. Do Ženevy přijeli z Prahy i senátoři, které vedl předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí PhDr. Tomáš Grulich. Akce se zúčastnili i zástupci rodiny Bubna-Litic.

Chtěla by tímto ještě jednou poděkovat všem, kteří oba vzpomínkové akty uspořádali, především předsedovi Besedy Slovan panu Jaroslavu Havelkovi, který v rámci oslav dvoustého jubilea ženevské samostatnosti vzbudil zájem veřejnosti o popularizaci původem českého osvoboditele Ženevy a našeho významného předka Ferdinanda Antonína z Bubna a Litic.

Monica Bubna-Litic (Šebová)

Fotografie:

01 Kalvínova síň, Ženeva, Jean-Luca Bideau v roli hrqběte Ferdinanda, cedule Ferdinandovy uličky a pražské kvarteto Apollon.

02 Kvarteto Apollon a Marcela Salivarová-Bideau, autorka oslavné hry o Ferdinandovi

03 Senátor Tomáš Grulich při úvodní řeči, vpravo za ním rodokmen rodiny Bubna-Litic

04 Zleva: starostka Zámrsku Zuzana Tvrzníková, předseda besedy Slovan Ing. Jaroslav Havelka a Jan Švec, organizátor hudebního doprovodu kvarteta Apollon z Prahy

05 Vchod do Kalvínovy síně, na dveřích je pozvánka na slavnostní večer

06-07 Plakát a pozvánka, foto vlevo bylo pořízeno v Zámrsku v říjnu 2013 (syn majitelky zámku Petr Dujka z rodu Bubna-Litic a Jean-Luca Budeau)

08 Cedule s názvem uličky, která byla pojmenována po hraběti Ferdinandovi.

• Zpět na úvodní stránku