Foto

Ferdinandův pokoj

V této místnosti zaujme vosková figurína Ferdinanda z Bubna Litic. Slabší povahy se jí občas i leknou, zamyšlení návštěvníci mají tu a tam tendenci ji dokonce pozdravit. Ferdinand se proslavil vojevůdskými schopnostmi, např. po bitvě u Slavkova (1805) se zúčastnil jednání s Napoleonem. Působil jako vyslanec v Paříži, pokračoval v tažení proti Napoleonovi, v roce 1813 dospěl až do Ženevy a město osvobodil, za což mu bylo uděleno čestné občanství.

Stal se guvernérem Piemontu, Savojska a Nizzy, byl zástupcem vlády u sardinského krále a velitelem c.k. vojska v Lombardii (za jeho činy mu byl v Lombardii postaven velkolepý pomník). Když roku 1825 zemřel v Miláně, své uznání mu císař projevil unikátní medailí, kterou dal razit na jeho počest.

V místnosti jsou krom voskového vojevůdce vystaveny též podobizny členů rodiny Eleonory Dujkové roz. Bubna-Litic, majitelky zámku po rozdělení majetku mezi sourozence (v roce 2006). Kromě paní hraběnky jsou tu portréty jejího bratra Adama a jejich rodičů, Margarety Hanzi a Mikuláše z Bubna.

001002

Sadelerovy heroické emblémy

Na stropě jsou Sadelerovy heroické emblémy podle Typotia a O. Strady. Historičce umění Miladě Lejskové-Matyášové se u zde vyobrazených výjevů podařilo zjistit přímou souvislost s grafickými rytinami Egidia (Jiljího) Sadelera, který byl jedním ze tří autorů pozoruhodného díla, které vzniklo ještě v období pozdní renesance na samém počátku 17. století na dvoře císaře Rudolfa II. Název tohoto třísvazkového díla je Symbola divina et humana Pontificum, Imperatorum, Regum etc. 

Sadelerovy rytiny jsou zde uspořádány po šesti medailonech na fóliových tabulkách, každý symbol je nadepsán jménem vlastníkovým, opatřen latinským lemmatem a doplněn rovněž latinským vysvětlujícím textem. Druhým tvůrcem díla byl autor latinských textů, nizozemský právník Jakub Typotius-Rudolf a třetím antikvář a proslulý sběratel Octavius Strada z Rosbergu. Po smrti Typotia upravil jeho texty císařský dvorní lékař Anselm de Bodt z Brugg a po celé 17. století je vydával pod svým jménem.

Výběr ze Sadelerových předloh pro doudlebský zámek byl zřejmě náhodný. Pravděpodobně si je žádala dobová móda, která si libovala v zastřených narážkách a záhadných obrazcích, připomínajících tajemné hieroglyfy, mystérium Eucharistie a zvláštnosti antického bájesloví. Dnešní návštěvník sotva porozumí smyslu obrazových symbolů a lemmat, ale tehdejší vzdělanci je dokázali celkem bez problémů rozluštit. S většinou symbolů a poselství, ukrytých v emblémech, budete seznámeni průvodcem během prohlídky zámku.

Stavebník zámku si jistě uvědomoval, jak by se mytologické náměty na stropech v jednotlivých místnostech nedobře snášely s nástropní malbou symbolizující Církev v předsálí kaple a tak do místností sousedících zvolil jakýsi kompromis – emblémy, které zmírnily odlišnost těchto dvou světů. V každé ze tří místností se nalézá celkem dvanáct emblémů (vždy čtyři emblémy uprostřed klenby, dva v čelních lunetách a po třech v lunetách bočních). Lemmata jsou tentokrát vyvedena v latině:

  1. Panna mezi palmou a vavřínem – IMMORTALE QVOD OPTO – Nesmrtelné, co žádám.
  2. Pták Fénix v hořícím hnízdě – SOLA FACTA SOLVM DEVM SEQUOR – Jsouc sama, samotného Boha následuji.
  3. Holubice přilétající s ratolestí – BONAE SPEI – Na dobrou naději.
  4. Sluneční hodiny – SVMVS - Jsme.
  5. Okřídlená bytost letící nad vodou – NIL LINQUERE INAVSVM – Nenechat nic nevyzkoušeného.
  6. Vzlétající orel s hadem v hrudi – SEMPER ARDENTIVS – Vždy žhavěji.
  7. Okřídlený benátský lev – SYDERA CORDIS – Hvězdy srdce.
  8. Jehlan pod paprsky slunce – SIC SEMPER -Tak vždy.
  9. Lev připravený k výpadu – AVDACES IVVAT – Odvážným štěstí přeje.
  10. Psík přivázaný ke sloupu – SECURITAS ALTERA – Jiná bezpečnost.
  11. Želva v krajině – PAULATIM PAULATIM – Zvolna, zvolna.
  12. Spojené ruce v plamenech – CVM PATIENTIA – S trpělivostí.