Vertumnus a Pomona
Malby v tomto prostoru vznikly při raně barokních úpravách zámku před rokem 1690 a vytvořili je neznámí umělci, kteří se někdy dopustili dokonce i chyb, například v nápisech, které některé z maleb doprovázejí. Náměty nástropních výjevů lze rozdělit do tří okruhů – malby mytologické, emblematické a náboženské. Nejpočetnější výjevy tvoří malby mytologické, většinou převzaté z ilustrovaných knižních vydání Ovidiových proměn, které malířům sloužily jako předlohy.
Stropní malba znázorňuje báje o Pomoně a Vertumnovi. Pomona byla římská bohyně. Jelikož se starala o překrásnou zahradu (a „poma“ znamená ovoce), jejími atributy jsou květiny a ovoce. Vertumnus byl bůh ročních dob, dvořil se Pomoně a zkoušel se mnohokrát proměnit v mládence zahradníka, oráče a podobně, aby se jí zalíbil. Nakonec se proměnil ve stařenu a vyprávěl jí příběh, kdy tvrdé srdce dívky obměkčila až smrt jejího ctitele. Když se Vertumnus opět proměnil v sám sebe, tedy v krásného mladíka, Pomona neodolala a zamilovala se.